Jdi na obsah Jdi na menu
 


Dny osvobození

26. 4. 2015

22.3.1945       Sovětská armáda vstoupila na území Moravy a                  osvobodila první obce –

                       Osoblahu,   Matějovice, Koberno a Slezské Rudoltice.

                       V Moskvě byla zahájená jednání mezi vedením KSČ,          představiteli českých

                  stran londýnské emigrace a delegací SNR o vytvoření nové vlády a jejím                                                        programu. Byla vytvořena Národní fronta Čechů a Slováků.

4.4.1945          Prezident Beneš jmenoval v Košicích vládu ČSR v čele                         s Zdeňkem Fierlingrem

5.4.1945         V Košicích byl přijat a vyhlášen vládní program.

11.4.1945       Sovětská armáda vstoupila na jižní Moravu, byl osvobozen Lanžhot.

13.4.1945;       Byl osvobozen Hodonín

15.4.1945        Vojska 4.ukrajinského frontu zahájila útok na Ostravu a Opavu.

16.4.1945        Byla osvobozena Břeclav.

18.4.1945        3.americká armáda osvobodila Hranice v ašském výběžku.

19.4.1945        Němečtí vojáci přepadli osadu Ploština na Vizovicku a upálili v ní 24 lidí.

21.4.1945        3.americká armáda začala osvobozovat prostor Českého lesa a Šumavy.

22.4.1945        Byla osvobozena Opava a Mikulov.

25.4.1945        U města Torgau na Labi se setkali sovětští a američtí vojáci z 5.gardové armády 1.Ukrajinského frontu a 69.pěší americké armády. Americké letectvo bombardovalo Škodovy závody v Plzni.

26.4.1945        Bylo osvobozeno Brno a Cheb.

29.4.1945        V Praze byla ustavena Česká národní rada (ČNR), nejvyšší orgán českého domácího odboje

30.4.1945        Byla osvobozena Ostrava a Vyškov. Stanovená nová východní demarkační linie postupu americké armády na spojnici měst Saská Kamenice-Karlovy Vary-Plzeň-České Budějovice-Linec(původní linie kryla státní hranice ČSR na Šumavě).

                        V odpoledních hodinách spáchal sebevraždu Adolf Hitler.

1.5.1945          V Přerově vypuklo povstání. Hlavní stan sovětské armády vydal maršálu I. Koněvovi směrnici k přípravě a provedení Pražské operace, která měla začít 7.května.

2.5.1945          Bylo osvobozeno Uherské Hradiště. Padl Berlín. V Terezíně byla provedena poslední poprava 51 českých antifašistů. Byl vydán rozkaz k Pražské operaci i velitelům 2. A 4.ukrajinského frontu.

3.5.1945          Byla osvobozena Karviná a Zlín.

4.5.1945          Byl osvobozen Frýdek-Místek. Velitel 1.ukrajinského frontu maršál I. Koněv vydal rozkaz k provedení Pražské operace.

5.5.1945          Vypuklo Pražské povstání, bylo osvobozeno na 3000politických vězňů. Byly osvobozeny Klatovy, Domažlice, Tachov, Kroměříž. Povstání začalo i v Plzni. Partyzáni z oddílu Smrt fašizmu osvobodili Příbram. Partyzány byl osvobozeni Jablonec n.N.

6.5.1945          Americká armáda osvobodila Plzeň, Strakonice, Mariánské Lázně a Sušici. Byl osvobozen Nový Jičín. K Praze se přiblížily divize SS Das Reich, Winkg a Wallenstein. Do bojů v Praze se zapojili i jednotky generála Vlasova. Hlavní síly úderného seskupení 1.UF s jednodenním předstihem zahájily Pražskou operaci.

7.5.1945          Byl osvobozen Bruntál, Sokolov a Rokycany. Německé tankové jednotky zahájily útok na centrum Prahy. Vlasovci ve snaze probít se do amerického zajetí opustili povstání v Praze. V Remeši, hlavním stanu generála D. Eisenhowera, německý generál A. Jodl podepsal ve 2.41 hodin protokol o tom, že bezpodmínečná kapitulace všech německých vojsk nastane 8. Května ve 23.01 hodin středoevropského času. Vojska 1.UF osvobodila Drážďany a postupovala nepřetržitě k československým hranicím.

8.5.1945          Byly osvobozeny Teplice, Most,Louny, Karlovy Vary,Šumperk, Olomouc, Znojmo a Přerov. Velitel německých vojsk v Praze generál R. Toussaint na základě zpráv o postupu sovětských vojsk v severních Čechách nabídl České národní radě ve 2 hodiny v noci jednání o kapitulaci. Za svítání však jeho vojska podnikla prudký útok na vnitřní Prahu. V 16 hodin v sídle ČNR generál Toussaint podepisuje Protokol o provedení formy kapitulace německých branných sil, podle kterého os 18 hodin začala německá vojska svůj odchod z Prahy. Některé německé jednotky však zbraně nesložily, zejména na Pankráci, v Michli, v prostoru Zlíchova. Ve 22.43 hodin středoevropského času definitivně na žádost sovětské strany stvrdili v berlínském předměstí Karlhostu polní maršál W. Keitel, generál H. J. Stumpff a admirál H. von Friedenburk akt bezpodmínečné kapitulace všech německých ozbrojených sil, který vstoupil v platnost tentýž den ve 23.01 hodin(tj. 9.5.1945 v 1.01 hodin moskevského času).

9.5.1945          Ještě ráno probíhaly urputné boje v oblasti Zlíchova a Barrandova v Praze s divizí SS Wallenstein,které ukončil teprve zásah sovětských vojsk. V 8 hodin vysílá pražský rozhlas poprvé zprávu, že do Prahy vstupují sovětské jednotky.

                        Byl osvobozen Děčín, Ústí nad Labem, Terezín, Rakovník, Česká Lípa, Liberec, Trutnov, Ústí nad Orlicí, Prostějov, Blansko a Jihlava.

10.5.1945        Členové první československé poválečné vlády přiletěli z Bratislavy do Prahy.

11.5.1945        Velitel SS v Čechách a na Moravě generál von Pückler, jehož vojska bojovala v prostoru obce Milín na Příbramsku, podepsal kapitulaci a vzdal se 7.gardové armádě. Střetnutí u Milína, jehož se zúčastnily i partizánské jednotky, bylo poslední rozsáhlou bojovou akcí na území Československa ve 2.světové válce.

16.5.1945        Do Prahy se vrátil prezident dr. E. Beneš

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář