Jdi na obsah Jdi na menu
 


Socialistická pohádka

3. 1. 2018

Socialistická pohádka

Popravdě si nejsem jist, zda jsem následující retropohádkovou vzpomínku v minulosti už v té či oné podobě nepsal, protože pohádkové Vánoce jsou tu rok co rok a naše paměť rok co rok víc a víc strádá. Ale pokud ano, už to nějaký ten rok bude a opakování přece bývá matkou moudrosti.

Vánoční čas plný opakujících se kouzelných klasických pohádek zkrátka ke koloritu tohoto ročního období patří. A to, že zrovna Češi jsou pohádkovým národem, je jednou z našich krásných kulturních předností...

Nechci rozebírat, zda jsou lepší staré (»socialistické«) pohádky, nebo ty nové, ony totiž všechny pohádky, ať už vznikaly a vznikají v jakékoli době, mají mnoho společného. Anděly, čerty a další nadpřirozené bytosti, hlavně však lásku a boj dobra se zlem, kdy to na rozdíl od kruté reality vždycky dopadne dobře a umožňuje nám pak hezky snít a případnou pochroumanou duši vyspravit.

I tak se však jistě najdou škarohlídi, kteří budou zdůrazňovat, jak minulorežimní pohádky byly zpolitizované a ideologicky podbarvené a já nevím co ještě. Fakt je, že třeba Císařův pekař a Pekařův císař se známým »Ten dělá to a ten zas tohle a všichni dohromady uděláme moc« může v leckom evokovat náladu doby, v níž vznikal, ale proč ne? Vždyť byl tak pravdivý!

O to pozoruhodnější je ovšem skutečnost, že tou vpravdě »nejsocialističtější« pohádkou je titul, který vznikl až v roce 2011, a sice Tajemství staré bambitky s Tomášem Klusem a Kamilou Janovičovou v hlavních rolích. Titul, který odhaluje typické kapitalistické nenasytné rádce, resp. v tomto případě reálně vládnoucí ministry - Ference a Lorence (jedineční Miroslav Vladyka a Jiří Lábus) - jež přemýšlejí, jakou další daň si ještě na bídou a nouzí už tak pronásledované poddané vesničany vymyslet, aby své truhlice plné zlaťáků napěchovali ještě víc, protože ti nahoře zkrátka nebudou mít nikdy dost... Opravdu »ideologičtěji« napsanou pohádku bychom ve čtyři desítky let trvajícím filmovém údobí minulého režimu těžko hledali. A to je zajímavý paradox. A taky doklad toho, že to, co minulý režim ohledně nenasytnosti kapitalistů hlásal, nebyly výmysly, ale fakta.

Rozlučme se proto s končícími svátky zase na rok ústředním krédem Tajemství staré bambitky: »Lásku a pravdu v úctě měj, i když na světě je jí málo, lásku a pravdu lidem přej, jen se nevzdávej, jen se nevzdávej. Jenom ten, kdo má rád, každému stejně měří, nesmíš se lidí bát, ať v našem království je život krásnější...«

Roman JANOUCH

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář