Jdi na obsah Jdi na menu
 


Stručná analýza kauzy Vrbětice

24. 4. 2021

Stručná analýza kauzy Vrbětice

 

V prvé řadě je potřeba říci, že bez odtajnění všech relevantních informací nebude žádná analýza komplexní a objektivní. Že se tak však stane je velmi málo pravděpodobné. Z tohoto důvodu předkládaná analýza vychází z veřejně známých faktů a skutečností zveřejňovaných v v různých médiích, převážně internetových a z rozhovorů a vyjádření poskytnutých zainteresovanými osobami a odborníky na zahraniční a bezpečností politiku. Vzhledem k té skutečnosti, že každý den přicházejí nové informace a zprávy je tato analýza živým materiálem.

Analýza je členěna na tři části. Na samotné události z roku 2014, kdy k výbuchům ve Vrběticích došlo a tomu co bezprostředně po nich následovalo, dále pak na současná „odhalení“ a závěr zabývající se možnými souvislostmi a důsledky tohoto výbuchu.

 

  1. Rok 2014 a události těsně následující

 

K výbuchům dvou muničních skladů ve Vrběticích v okrese Zlín došlo v říjnu a prosinci 2014. První výbuch nastal 16. října, zemřeli při něm dva lidé. Další sklad vybuchl 3. prosince 2014. Sousední obce musely být krátkodobě evakuovány, areál byl ohrazen a poté následovalo několikaleté odklízení následků a vyšetřování příčin výbuchu. Zásah bezpečnostních složek byl ve Vrběticích ukončen po šesti letech 13. října 2020.

Oba zničené sklady měla v pronájmu ostravská firma Imex Group, která se zabývá obchodem se zbraněmi a v areálu měla od armády pronajato celkem šest budov, ve kterých skladovala munici, zbraně a jiné zboží. Vlastníkem byl Petr Bernatík ml., který byl současně výkonným ředitelem a společně se svým otcem působil také v několika dalších zbrojařských firmách. V roce 2010 byli oba obviněni z nelegálního vývozu zbraní na Slovensko, ale soudem byli zproštěni viny.

Jak již bylo uvedeno, k prvnímu výbuchu došlo 16. října 2014 před desátou hodinou ve skladu č. 16, který v té době obsahoval 50 tun munice, která byla po výbuchu odhozena do vzdálenosti až 800 metrů. Při výbuchu byli zabiti dva zaměstnanci společnosti Imex Group, která si sklad pronajímala od státního podniku Vojenský technický ústav. Den před výbuchem navštívil sklad majitel Imexu Petr Bernatík.

Na fotografii, kterou pořídila kamera na vozu hasičů těsně před výbuchem. Požárníci tehdy jeli k teprve doutnající budově, aniž by kvůli nedostatečné dokumentaci znali smrtelné riziko, které jim hrozí. Dvoje pancéřové dveře na obou stranách měla budova v tu chvíli otevřené, dva zbrojíři, kteří předtím uvnitř pracovali, nebyli k nalezení. Nešlo o žádný masivní požár, jen tmavý dým a několik žhavých kousků neznámé hmoty na trávě. Zhruba o 20 minut později ovšem nastala masivní exploze, která betonovou budovu rozmetala po okolí. Zbyla jen část obvodových zdí a třímetrový kráter.

Dle oficiálních soupisů uvnitř nebylo nic, co mohlo hořet a vytvořit dostatečnou teplotu k explozi jinak proti samovolnému výbuchu odolné munice. Budova byla rozdělena přepážkami na tři části. Na fotografii ale plameny šlehají pouze ze středové části. Tam podle dobového vyjádření zbrojařské firmy Imex byl uskladněný materiál, který těžko mohl vybuchnout sám.

"Ve středové sekci B byly uskladněny letecké motory bez náplní a několik beden dělostřelecké munice ráže 152 mm standardního provedení. Znalec nepochybně potvrdí, že tato munice se nemůže sama od sebe vznítit ani zahořet. Zbývající uložený materiál byl nehořlavý," konstatoval v roce 2018 právník Imex Radek Ondruš.

Dokořán byly pancéřové dveře nejen na začátku, ale i na konci budovy. Ze snímku je patrné, že před vraty sekce A leží rozžhavený kus neznámé hmoty. Několik centimetrových kousků je pak rozházených po trávníku před skladem. Z otvorů prvního oddílu se navíc valí hustý dým. I v něm byla podle Imexu dělostřelecká a protipěchotní munice v dřevěných bednách naimpregnovaných nehořlavou látkou.

V době exploze ve skladu byli dva zkušení zbrojíři. Vozidlo, které nechali stát u budovy, výbuch odhodil a proměnil v těžko rozpoznatelnou hromadu šrotu. Podle Imexu s municí neměli na místě jakkoliv manipulovat. Ale pouze ji zkontrolovat a připravit k expedici. Proč před plameny neutekli do bezpečí, není jasné.

Muniční sklad nebyl zanesen do krizového plánu Zlínského kraje, zasahující hasiči tak neměli tušení, k jakému typu požáru vyjíždějí, což je vystavilo zbytečnému riziku. Velitel hasičů z Valašských Klobouk Jiří Ovesný po krátkém průzkumu rozhodl o okamžitém stažení zasahujících hasičů a díky tomuto rozhodnutí zachránil lidské životy; posléze za to byl prezidentem vyznamenán. Bezprostředně po výbuchu bylo z areálu muničního skladu evakuováno sto lidí. Evakuováni byli též obyvatelé přilehlé obce Vlachovice, stejně jako žáci ze základní školy a učni ze SOŠ Slavičín.

Dne 23. října zahájila policie evakuaci 375 obyvatel z obcí Lipová, Vlachovic a průmyslového areálu u města Slavičín. Evakuace, trvající dva dny, byla vyhlášena z preventivních důvodů, pyrotechnici totiž zahájili průzkum částí areálu blíže k obcím. V areálu docházelo k náhodným neřízeným detonacím způsobených například pádem munice ze stromů nebo kontaktem s lesní zvěří, které znemožňovaly ohledání místa a likvidační práce. 30. listopadu policie oznámila, že přístupové cesty v areálu byly vyčištěny a brzy tak může dojít k odvozu 7 tisíc tun munice ze skladů v postiženém areálu.

Dne 3. prosince 2014 však došlo ve skladu číslo 12 k dalšímu výbuchu munice. Sklad, který obsahoval 13 tun výbušnin, byl vzdálen 1 200 metrů od epicentra původního výbuchu. Evakuováno bylo 430 obyvatel okolních obcí. Podle vyjádření právního zástupce Imex Group byla v objektu uskladněna dělostřelecká munice a samopaly. Sklad podle jeho názoru nemohl samovolně explodovat.

Po druhé explozi se z areálu stále ozývaly neřízené výbuchy, poslední byl zaznamenán v polovině prosince 2014. Pyrotechnici se tak do Vrbětic vrátili až 22. prosince. Odvážení munice z areálu probíhalo od ledna do prosince 2015, celkem šlo o téměř 550 kamionů. Munice byla dočasně uložena do armádního muničního skladu v Květné na Svitavsku, opuštěného armádou v roce 2013, kde původně měla zůstat jen do konce roku, poslední kamiony byly odtud nakonec odvezeny až v srpnu 2018.

V lednu 2016 pak začalo čištění areálu od nevybuchlé munice. Koncem roku 2019 pyrotechnické práce v areálu ještě stále pokračovaly. Po pročištění okolí prvního výbuchu k srpnu 2017 policie uvedla, že zde bylo nalezeno 3775 kusů munice, z nichž 264 bylo zlikvidováno na místě v trhací jámě a 3326 kusů provozuschopné munice bylo odvezeno k likvidaci ve vojenském újezdu Libavá. Pět let po výbuchu, v říjnu 2019, pyrotechnická služba uváděla, že bylo dosud nalezeno celkem 6007 kusů munice. K přelomu let 2019 a 2020 bylo asi 80 majitelům předáno zpět k užívání celkem asi 952,5 hektaru pozemků zasažených explozemi, přičemž dalších 366,5 hektaru ještě zbývalo pročistit. Bezpečnostní složky ukončily záchranné práce na podzim 2020 a zpřístupnily dočasně uzavřenou silnici mezi Haluzicemi a Lipovou, likvidační práce však měly nadále pokračovat, včetně bourání dočasného bezpečnostního oplocení areálu.

Náklady na likvidaci následků katastrofy se do konce roku 2015 přiblížily částce 350 milionů korun, částka potřebná na následné vyčištění areálu od nevybuchlé munice byla odhadována až na 1 miliardu korun.

Vláda rozhodla o plošném odškodnění obyvatel Vrbětic jednorázovou částkou 3 000 Kč. Dále si obyvatelé mohli standardním způsobem podat žádost o odškodnění škod na majetku či ušlý zisk, ze 136 žádostí však k srpnu 2017 byly krajským úřadem či ministerstvem vnitra uznány jen dvě.

V průběhu odklízení, mezi prosincem 2016 a jarem roku 2017, nejméně čtyřikrát vnikla do uzavřené oblasti dvojice zlodějů a kradla zde samopaly, součásti zbraní a rozmetané výbušniny, z nichž některé ve skupině s dalšími lidmi uváděli do provozu a následně přeprodávali. Policie rovněž prověřovala, zda krádeže nebyly umožněny nějakým pochybením z její strany, to se však nepotvrdilo. V areálech poté byla zvýšena ostraha.

V listopadu 2015 podal státní zástupce Leo Foltýn obžalobu na pět lidí a dvě firmy kvůli skladování údajně zakázané munice ve skladu ve Vrběticích. Tato obžaloba nijak nesouvisela s výbuchem, miny byly ale nalezeny během zvýšené inspekční aktivity policie po výbuchu. Obžaloba se týkala firem Excalibur Army a Real Trade. Podle státního zástupce bylo v objektu skladováno asi 500 protipěchotních min typu MON-100 a MON-200, které byly podle něj zakázané jak právními normami České republiky, tak i mezinárodněprávními normami vycházejícími z Ottawské konvence. Mluvčí společnosti Excalibur Army Andrej Čírtek uvedl, že tyto miny nepovažovalo za zakázané ani Maďarsko, odkud byly dovezeny, ani české licenční orgány, a před dovozem bylo žádáno o úřední povolení, které bylo schváleno ministerstvy ČR i Maďarska. V pozdějším soudním řízení bylo prokázáno, že se trestný čin nestal, a všichni obžalovaní byli Krajským soudem ve Zlíně v červenci 2016 osvobozeni. Firmy totiž neskladovaly miny jako takové, nýbrž pouze jejich těla. Státní zástupce se nejprve odvolal, v prosinci téhož roku ale vzal své odvolání zpět. Soud též v lednu 2018 nařídil vrátit zabavené miny zpět firmě.

Policie exploze šetřila jako úmyslné obecné ohrožení. Necelé tři roky po událostech bylo vyšetřování stále ve fázi prověřování. Do konce června 2017 policie prováděla ohledání prvního epicentra, od července téhož roku pokračovala na místě druhého výbuchu. Při vyšetřování bylo zjištěno, že hejtman Zlínského kraje nevěděl, že muniční sklad už od roku 2006 neslouží armádě, ale Ministerstvo obrany České republiky ho pronajímá soukromým zbrojařským firmám. Tuto informaci neměl ani Český báňský úřad, který měl v muničním skladu provádět kontroly výbušnin. Kontroly ve Vrběticích neprováděla ani Policie České republiky, která má podle zákona provádět kontrolu munice. Ve skladu byly porušeny bezpečnostní předpisy, protože letecké pumy a dělostřelecká munice byly uloženy hned vedle vysoce vznětlivých látek.

Zajišťování vnější ostrahy areálu bylo povinností státního podniku Vojenský technický ústav (VTÚ), který spadá pod Ministerstvo obrany, ale jeho ředitel Václav Irovský pochybení odmítl a v prosinci roku 2014 prohlásil, že plot kolem areálu byl opakovaně opravován a „Letos se tam nejela žádná rallye, nechodili tam ani myslivci. Na kamerových záznamech jsou všechny vstupy a vjezdy.“ Firma Imex Group si v areálu kolem každého skladu na vlastní náklady postavila další oplocení.

 

                                                                      

  1. Současná „odhalení“

 

  1. Tisková konference premiéra A. Babiše a vicepremiéra J. Hamačka a bezprostřední reakce

V sobotu 17. dubna 2021 večer na mimořádné tiskové konferenci oznámil premiér A. Babiš, že do výbuchu muničního areálu ve Vrběticích byli podle zjištění českých bezpečnostních složek zapojeni příslušníci ruské tajné služby. Policie dle jeho slov rovněž pátrá po dvou mužích s ruskými pasy, byli v říjnu 2014 v Praze a na Moravě. Podle fotografií jde o podezřelé z otravy Skripala v Británii.

„V pátek večer jsme byli s vicepremiérem Hamáčkem jednoznačně informováni o závažných skutečnostech týkajících se bezpečnosti naší země," řekl na večerní tiskové konferenci premiér. „Dnes jsme informovali pana prezidenta Zemana o tomto případu a navrhovaném postupu a prezident nám vyjádřil absolutní podporu." „Na základě jednoznačných důkazů získaných vyšetřováním bezpečnostních složek musím konstatovat, že existuje důvodné podezření o zapojení důstojníků ruské zpravodajské služby GRU, jednotky 29155, do výbuchu muničních skladů v areálu Vrbětice v roce 2014," dodal. Česká republika je podle něj svrchovaný stát a musí na tato bezprecedentní zjištění odpovídajícím způsobem reagovat.

„Mě velmi mrzí, že takto zásadně utrpí česko-ruské vztahy. Nicméně jak už řekl pan premiér, Česká republika musí reagovat," řekl vicepremiér Jan Hamáček, podle kterého je Česko v podobné situaci jako například Velká Británie v případě pokusu o otravu v Salisbury roku 2018. „Jako ministr zahraničních věcí České republiky jsem se rozhodl vyhostit všechny pracovníky ruské ambasády v Praze, kteří byli našimi tajnými službami jasně identifikováni jako pracovníci ruských tajných služeb SVR a GRU. Do 48 hodin musí opustit Českou republiku 18 pracovníků ruské ambasády," dodal Hamáček. Ministr vnitra, který je zároveň pověřený řízením resortu zahraničí, podotkl, že se tím osvětluje, proč nemohl komentovat dotazy spojené se svou cestou do Moskvy. "Společně s premiérem průběžně informujeme spojence, partnery v EU a NATO, a žádáme je o podporu."

 

Brzy po tiskové konferenci premiéra A. Babiše aj. Hamáčka začala na jimi zveřejněná fakta reagovat i česká politická scéna. Je třeba říci, že v některých případech šlo až o hysterii a pokračování protiruských nálad v české společnosti. Podezření na zapojení ruských tajných služeb při výbuchu muničního skladu ve Vrběticích za akt agrese a nepřátelství označil šéf Senátu Miloš Vystrčil. „Je možné to označit za státní terorismus,“ řekl Vystrčil, po něm pak tento výrok převzali i někteří další politici či vojenští experti. Předseda ODS Petr Fiala pak zareagoval slovy, že „ruské firmy nesmí být žádným způsobem oslovovány v souvislosti s dostavbou Dukovan.“ Předseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Pavel Fischer oznámil, že kvůli tomu bude jednat s šéfem Bezpečnostní informační služby Michalem Koudelkou, ještě než se událostmi ve Vrběticích ve středu bude zabývat 21. 4. 2021 celý Senát. Předseda KDU-ČSL Marian Jurečka pak prohlásil, že „tohle si vůči naší suverenitě nesmí nikdo dovolovat.“ KDU-ČSL trvá dle jeho slov na tom, že je potřeba prověřit časovou souslednost, zda se do Moskvy ministr vnitra pověřený řízením zahraničí Jan Hamáček nechystal do Ruska ve chvíli, kdy už měl informace, kdo může mít odpovědnost za výbuchy muničního skladu ve Vrběticích. K vyhoštění 18 ruských diplomatů se nechala slyšet i předsedkyně TOP 09 M. Pekarová Adamová slovy „reakce je slabá.“ Upozornila na tu skutečnost, že „byly ohroženy životy stovek, tisíců lidí.“ „Čekáme mnohem razantnější, adekvátnější reakce,“ řekla šéfka TOP 09. Odvolávala se rovněž i na slova dnes již bývalého ministra zahraničí T. Petříčka, který se nechal slyšet, že o kauze již nějakou dobu ví a není tudíž pravda to, co říkají premiér A. Babiš a J. Hamáček, že reagovali téměř okamžitě.

Ke kauze se zatím nevyjádřil prezident Miloš Zeman, slíbil, že to udělá v neděli 25. 4. 2021, na mimořádné sobotní tiskové konferenci však premiér A. Babiš řekl, že „prezident nám vyjádřil absolutní podporu.“ To kritizovalo několik opozičních představitelů, například místopředseda Starostů a nezávislých Petr Gazdík na Twitteru uvedl: „prezident Miloš Zeman dnes svým ohlášeným mlčením potvrdil, že skutky není hlavou České republiky, ale agentem nepřátelské velmoci.“

 

Jak již bylo uvedeno, ČR vyhostila 18 ruských diplomatů s jejich rodinami, kteří měli 48 hodin na opuštění našeho území. Naopak Rusko recipročně oznámilo, že vyhostí v dvacet pracovníků české ambasády, kteří musí Moskvu opustit do 24 hodin. Ruské ministerstvo zahraničí si předvolalo českého velvyslance v Moskvě Vítězslava Pivoňku v neděli večer, kdy mu ruská diplomacie mu sdělila, že vyhostí 16 českých diplomatů, mezi nimi i zástupce českého velvyslance v Moskvě, a 4 pracovníky ambasády v Moskvě bez diplomatického statusu. Na české ambasádě v Moskvě tak zůstalo asi pět diplomatů výkonnost ambasády se tak zásadním způsobem sníží. Bude muset přejít do minimalistického provozu. Jak bylo následně sděleno, bylo rovněž z ruské strany české ambasádě zakázáno zaměstnávat ruské občany.

Ruské ministerstvo zahraničí také v neděli avizovalo, že podnikne odvetná opatření, která „donutí autory této provokace plně pochopit svou odpovědnost za zničení základů běžných vztahů mezi našimi zeměmi“.

Za vyhoštěním 18 ruských diplomatů z Česka vidí ruská diplomacie americký vliv. Počínání české vlády nazvala pokračováním řady protiruských akcí, které Česká republika podnikla v posledních letech. Obvinění z podílu ruských tajných služeb na výbuších ve Vrběticích je podle Moskvy absurdní a nepodložené. „Ve své snaze vyhovět Spojeným státům vzhledem k nedávným americkým sankcím proti Rusku české úřady dokonce předčily své zámořské pány,“ dodala ruská diplomacie.

    Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová obvinění Ruska ze zapojení do explozí v muničním skladu ve Vrběticích v roce 2014 znovu označila za absurdní. „Moc dobře vědí a musejí to vzít na vědomí, že budeme reagovat. Čím víc destruktivních kroků budou podnikat, tím víc se jim toho v odpovědi dostane,“ řekla Zacharovová. Mluvčí ministerstva uvedla, že české vedení nebylo po sedm let od výbuchu v areálu muničních skladů ve Vrběticích schopné přijít s vysvětlením toho, co se tam před sedmi lety stalo. „Jen několik málo dní, ihned po soustředěném útoku Západu, kdy byli vyhoštěni ruští diplomaté z USA a Polska (...) se Praha rozhoupala a zveřejnila verzi,“ prohlásila Zacharovová.

 

    Česká republika v úterý 20. 4. 2021 o důvodech vyhoštění 18 pracovníků ruské ambasády a následném ruském recipročním kroku informovala na zasedání Severoatlantické rady spojenecké země NATO. Podle českého velvyslance Jakuba Landovského tam Česko poděkovalo spojencům za dosavadní projevy solidarity a požádalo o společné prohlášení na úrovni NATO. Čeští velvyslanci v členských zemích Evropské unie a Severoatlantické aliance (NATO) se mají obrátit na vlády a požádat spojence o solidaritu a kolektivní akci, řekl dnes vicepremiér a pověřený ministr zahraničí Jan Hamáček (ČSSD). Mimo jiné Česko žádá o to, aby země zvážily předvolání ruských velvyslanců, a vyzývá ke kolektivní akci, která by směřovala k solidárnímu vyhoštění identifikovaných příslušných ruských zpravodajských služeb z členských států EU a NATO.

 

  1. Co víme

Jak bylo zveřejněno, policie pátrá po dvou mužích s ruskými pasy, kteří byli v říjnu 2014 v Praze a na Moravě. Podle různých informací má jít o členy ruské vojenské rozvědky GRU Anatolije Čepigu a Alexandra Miškina, ty samé muže, kteří se údajně v roce 2018 v britském Salisbury pokusili zabít bývalého dvojitého agenta Sergeje Skripala a jeho dceru. Dvojice má patřit ke zvláštní jednotce, která má za úkol provádět násilné akce v zahraničí.

Do České republiky měli podle zveřejněných informací přiletět 11. října 2014 pravidelnou linkou z Moskvy. Při vstupu se prokázali pasy vystavenými GRU s falešnými jmény Ruslan Boširov a Alexandr Petrov, které použili také později v Británii. Přiletěli do Prahy, poté pobývali v hotelu v Ostravě, 16. října pak odjeli do Rakouska a odletěli zpět do hlavního města Ruska.

Jako účel cesty měli uvést právě návštěvu skladu ve Vrběticích, který chtěli navštívit ve dnech 13. – 17. řijna 2014.

Areál ve Vrběticích patří státu a spravuje jej Vojenský technický ústav. Kdo se chtěl do oploceného areálu střeženého kamerami, s bezpečnostními dveřmi muničních skladů a zamřížovanými okny dostat, musel mít povolenku právě od tohoto úřadu, tedy požádat o vstup armádu. Tomuto ústavu tak došel mail š žádostí o povolení obchodní návštěvy dvou inspektorů – tento email byl údajně zbaven veškerých metadat, takže nebylo možno určit, odkud a kým byl odeslán. V případě povolení návštěvy šlo o běžnou praxi. Kupující zbrojařské firmy si posílaly do českého muničního skladu inspektory, kteří přijížděli zkontrolovat stav munice, než branou projely první kamiony s naloženou zásilkou. Když šlo o cizince ze zahraničních firem, museli vždy poslat kopie svých pasů a české úřady ověřovaly jejich totožnost a to, zda je bezpečné je k munici pustit. Jak uvedl právník Imex Group Radek Ondruš: „Zahraniční obchodní partner nám oznámil inspekci a poslal pasy těch lidí. Poslali jsme je Vojenskému technickému ústavu. Byly to pasy a fotky lidí slovanského typu, ale nebyla to firma z Ruska ani jeho vlivové zóny.“ K povolení návštěvy Vrbětic pak byly použity odlišné pasy, než pod kterými do Česka přicestovali, tentokrát se jmény Ruslan Tabarov z Tadžikistánua Nikolaj Popa z Moldavska. Vstup měli povolen od 13. do 17. října, sklad číslo 16 vybuchl 16. října v 9:25.

Jak bylo řečeno, policie sice nemá důkaz, že by byli muži během tohoto období ve Vrběticích opravdu přítomni, považuje to ale za vysoce pravděpodobné - hlavními indiciemi je jejich pobyt České republice v daném období, přesun na Moravu, kde se sklad nachází, žádost o návštěvu skladu, užití krycích pasů a také spojení s otravou agenta Skripala.

Podle policie mohla být motivem řízené exploze ve skladu snaha zabránit dodávce zbraní na Ukrajinu, která byla v té době ve válce s Ruskem. Ve zmíněném období se podle vyšetřovatelů měly ve Vrběticích vyskladňovat zbraně nakoupené bulharských obchodníkem se zbraněmi, které plánoval poslat ukrajinským silám. K výbuchu patrně došlo předčasně. Výbušný systém se dosud nepodařil najít, protože vrbětický areál byl zcela zničený. K výbuchu zřejmě nemělo dojít v Česku, ale až později při transportu zbraní v jiné zemi. V dalších verzích pracuje policie s tím, že explozi mohli nesprávnou manipulací způsobit dva zaměstnanci skladu, kteří při události zahynuli.

Investigativní organizace Bellingcat přitom upozorňuje, že v podobné době jako ve Vrběticích explodovaly i muniční sklady v Bulharsku. I tam existuje podezření, že se na výbuších podílela ruská jednotka 29155, které se připisují speciální operace, včetně pokusu o likvidaci Skripala. I samotný bulharský obchodník se zbraněmi Emilian Gebrev se stal cílem GRU. V roce 2015 se členové ruské rozvědky dle pozdějšího vyšetřování mezinárodní investigativní skupiny Bellingcat a také bulharské policie podíleli na dvou pokusech o otravu tohoto byznysmena.

 

  1. Souvislosti a co dál

Je nutné říci, že kauza Vrbětice na české politické scéně jen dále vygradovala protiruské nálady, které v ní živí především pravicová opozice. Již v předchozích měsících byl velký boj o to, kdo bude osloven pro výstavbu nového reaktoru v JE Dukovany, jedním z nich byla i ruská firma Rosatom, proti které se zvedla vlna hysterie především ze strany ODS, TOP09 a KDU-ČSL, ale rovněž tak Pirátů STAN. To samé se týká i ruské vakcíny proti nemoci Covid-19 Sputnik V. Ta není sice zatím schválena Evropskou lékovou agenturou (EMA), ale vzhledem k nedostatku registrovaných vakcín byly z mnoha stran tlaky na její nouzové schválení ze strany ministerstva zdravotnictví a Státního ústavu pro kontrolu léčiv.

V uplynulých týdnech rovněž došlo k vypovězení několika ruských diplomatů ze západní Evropy. Rovněž tak je Rusko obviňováno z eskalace napětí na východní Ukrajině, když v rámci Ruské federace přesunuje část svých vojsk na svou východní hranici. Je však třeba si uvědomit, že Rusko je stále na svém území, kdo se chová agresivně je Ukrajina. Fašizace Ukrajiny probíhá již od Majdanu v roce 2014, pronásledování komunistů a jejich kriminalizace, stejně jako odmítání a zakazování všeho sovětského a ruského, přepisování průběhu a výsledků II. světové války a oslava Banderovců a jejich symbolů, to je dnešní Ukrajina. Stejná Ukrajina stále ignoruje výsledky tzv. Minské dohody a odmítá urovnání konfliktů s Luhanskou a Doněckou lidovou republikou a vraždí její nevinné občany.

Za této situace přichází „senzační“ odhalení z úst premiéra A. Babiše a vicepremiéra J. Hamáčka, že za výbuchy ve Vrběticích mohou agenti GRU. Náhoda či úmysl?! Ihned je vyhoštěno s velkou pompou 18 diplomatických pracovníků ruské ambasády a brzy na to přišly dvě věci – vyřazení Rosatomu z tendru na výstavbu reaktoru v JE Dukovany a ukončení jakýchkoli debat o možném nákupu vakcíny Sputnik V. Vicepremiér Hamáček označil svou plánovanou a hlasitě vytrubovanou cestu do Ruska s cílem dojednání nákupu těchto vakcín za krycí manévr.

A opět jsme u otázky proč. Už v roce 2018 Bezpečnostní informační služba (BIS) tajná věděla, že agenti, kteří otrávili Skripala, byli na našem území, přesto nikoho neinformovala a zveřejnila informaci až nyní v době sporu o dostavbu Dukovan a nákup vakcíny Sputnik V. Stále není vyjasněno i co bylo ve skladech zasažených výbuchy, zda se jednalo o zboží určené bojovníkům Islámského státu či mělo zasáhnout do bojů na východní Ukrajině.

Protiruské nálady, které informace o údajném zapojení příslušníků ruské GRU do výbuchu ve Vrběticích jen dále vygradovala, neprospívají Rusku, ale liberální pravici v České republice. Již byl vzpomenut Rosatom či Sputnik V, ale vše začalo již vloni odstraněním sochy Koněva. Dnes již chce pražský primátor Hřib řešit, aby ruská strana vrátila Praze část parku Stromovka, která od roku 1968 patří k areálu ruského velvyslanectví a byl snížen počet parkovacích míst pro ruskou ambasádu. Jako by nestačilo, že si pražští radní prosadili pojmenovat námětí u ruské ambasády jménem zavražděného ruského opozičního politika Borise Němcova. Budou se asi naši politici divit, až vznese podobné požadavky Ruská federace vůči Českému domu v Moskvě. Opět se dozvíme, že jejich požadavek je v pořádku, ale ten Ruský nelegitimní. Další omílanou otázkou je počet osob na ruské ambasádě v Praze a na české v Moskvě. Je zde prý nepoměr a měli by být vypovězeni další ruští diplomaté, aby došlo k narovnání poměru sil. Ti ještě více agresivní volají po tom, aby byl ponížen diplomatický statut ruské ambasády v Praze. Tedy, aby zde nebyl velvyslanec, ale zastoupení bylo na úrovni chargé d´affaires. Je však třeba říci, že takovíto lidé jednají ideologicky zaslepeně a nevnímají širší souvislosti. Jejich jednání má k racionálnímu daleko.  Poslanecká sněmovna odsoudila v úterý 20. 4. 2021 útok speciálních sil ruské vojenské zpravodajské služby GRU ve Vrběticích, při němž zahynuli dva čeští občané, a vyzvala vládu Andreje Babiše, aby zásadně omezila počet ruských diplomatů na území České republiky a chtěla po Rusku odškodnění. To částečně i koresponduje s vyjádřením vicepremiéra J. Hamáčka, který prohlásil, že všechny Rusy pošleme domů a nastavíme vztahy od začátku. A to na základě stále nejasných důkazů, protože stále nikdo na nikoho nepodal trestní oznámení, nikdo nikoho neobžaloval. Stále jde jen o válku silných slov a skutků především z české strany. Poslanci, ale i řada dalších politiků a tzv. odborníků se patrně domnívají, že se mohou k Rusku chovat k jako kusu hadru a bude jim to procházet. Rusko však je geopoliticky významným hráčem, uvědomují si to USA, západní Evropa, ale nikoli někteří naši malí čeští politici, kteří nazývají jednání Ruska „státním terorismem“, viz například předseda senátu pan M. Vystrčil ale i další. Co je to však státní terorismus, tento pojem v českém trestním zákoníku nemá své místo, jde o pojem politologický, který je značně zprofanovaný. Neboť nositeli „státního terorismu“ už mnohokrát byli například spojené státy, Izrael, ale i řada dalších zemí. Tato definice z úst jejich podporovatelů pak připomíná volání zloděje, který křičí, chyťte zloděje. Podle nejvyššího státního zástupce P. Zemana výbuch ve Vrběticích není prověřován jako trestný čin teroristického útoku, neboť nebyl v dané věci porušen chráněný zájem spočívající v poškození ústavního zřízení nebo obranyschopnosti České republiky.

To je jedna strana mince. Druhá je ta, zda skutečně mohli být za výbuchy agenti GRU, a zda nám předkládaná fakta sedí. Už první věc je podivná, tajní agenti si dávají své fotky na sociální sítě, sdílí je, nechají se zachytit kamerami. Dozvídáme se, že tajní agenti byli vyznamenáni prezidentem Putinem vyznamenáni za záchranu ukrajinského prezidenta Janukovyče a jeho převoz do Ruska. Patrně jde tedy o členy profesionálního záchranného týmu a ne zabijáky. Skripal se chtěl vrátit do Ruska, jeho synchronní pobyt v Čechách spolu s těmi dvěma „záchranáři“ byl možná příležitostí k jejich schůzce. Pak by inspekční návštěva těch dvou Rusů ve Vrběticích (kam se nahlásili, ale nepřijeli) mohla sloužit jako deklarovaný účel jejich příjezdu k nám, aby zakryla schůzku se Skripalem. Nikdo totiž nepředložil důkaz o tom, že by měli jakýkoliv vztah k výbuchu skladů s municí ve Vrběticích.

Právník Imex Group opakovaně prohlásil, že ti dva, co se nahlásili, v doprovodu pracovníků té firmy do objektu nevstoupili. Mohli do areálu vstoupit v doprovodu někoho jiného, z jiné firmy, ale to by se pak zase neměli jak dostat do skladu zmíněné firmy. Totiž v areálu mělo sklad více firem. Pokud jde o zabezpečení ostrahy celého objektu, hovoří se o mnoha nedostatcích. Z řečeného však plyne, že agenti by se museli do skladů ve Vrběticích dostat dírou v plotě. Nikdo už však nevysvětlil, jak by na místo dopravili potřebné množství výbušnin, zcela určitě to nebylo množství, které by se vešlo do příručních zavazadel. Výbušninu by museli někde získat, přivést, přenést přes plot, dostat se do prý zabezpečených skladů firmy. Tyto sklady byly údajně vybaveny číselnými zámky, bezpečnostními kamerami apod. Jak by toto vše mohli získat?! Pomáhal jim snad někdo ze zmíněné společnosti nebo byly všechny tyto informace získány širokou zpravodajskou operací? Zcela určitě by nemohli operaci zvládnout sami, ale museli by mít logistickou podporu. Pokud jde o druhou možnost, musíme se i zeptat, zda obsah těchto skladů byl pro ruskou stranu skutečně tak nebezpečný, že jim stál za tak velkou námahu a riziko. Vzhledem k velkým potřebám válčišť na Ukrajině a v Sýrii je zbraní asi vždy málo. To znamená, že kdyby tyto exploze měly být ruským signálem všem dodavatelům zbraní, aby toho nechali, byla by to opravdu velmi zfušovaná akce GRU, protože masivní přísun zbraní do těchto konfliktních oblastí (který je v rozporu se zákonem) výbuch skladů s municí ve Vrběticích skutečně neovlivnil. To by musely vybouchnout sklady podobných obchodníků se zbraněmi ve stejný čas na mnoha místech ve světě, aby se to dalo vykládat jako varování. Bavme se však i o variantě, kterou tvrdí firma Imex Group, a to je, že firma neměla žádné přímé obchodní vazby na Ukrajinu nebo Sýrii. Takto nastíněný motiv výbuchu v obou skladech pak nemusí mít reálné pozadí.

Co napsat závěrem. V tuto chvíli nemůžeme říct, že by členové ruské vojenské rozvědky GRU skutečně sklady ve Vrběticích vyhodili do vzduchu, a to na základě chabých důkazů, které vláda předložila. Bohužel však právě z tohoto důvodu nemůžeme ani vyloučit, že za zmíněným výbuchem stojí. Výše však bylo nastíněno mnoho faktů a důkazů, které se spíše kloní k tomu, že za tímto výbuchem stát patrně nemohou. Bohužel však rozpoutaná kauza, která se médii prohání vydatnou silou a zastínila zcela informace o covidu, které ovládaly média doposud, způsobí česko-ruským vztahům nesmazatelné škody, které se budou jen těžko napravovat. Vláda se dostala do vleku událostí, jež sama možná neměla v úmyslu odstartovat, když někdo třetí si v tom zahrál roli iniciátora. Teď musí obhajovat i to, co bude stěží obhajitelné, současně udržet míru únosnosti pro všechny strany, i ty, jež není na první pohled vidět. JE Dukovany možná nebude bohatší o další reaktor, neboť z oslovených firem nikdo jiný než vyřazený Rosatom není schopen splnit tendr na 1200 MW reaktor. Ostatní firmy s takovým to reaktorem nemají žádné zkušenosti, a pokud by získaly potřebné certifikáty, jeho výrobu by to několika násobně prodražilo. Vláda tak tendr bude muset zrušit. Naši, kteří se chtějí očkovat proti nemoci Covid-19 si na vakcíny na rozdíl například od občanů Maďarska počkají, protože jich stále není dostatek a z dovozu vakcíny Sputnik V sešlo. Ozbrojené síly se dál budou zbavovat kvalitní ruské vojenské techniky a draze nakupovat tu západní. V neposlední řadě možná nabydou na významu hlasy těch, kteří již léta „varují“ před energetickou závislostí na Rusku. Po tom bychom mohli odebírat plyn ze západu, samozřejmě ruský, možná i americký, ale zcela určitě dražší.

 

 

Zpracovalo: Oddělení pro odborné zázemí a teoreticko-ideovou práci ÚV KSČM

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář